Ovce a kozy se vrací na jižní svah

Ovečky na jižním svahu Stádečko ovcí a koz jsme před časem přesunuli z horní části Štítarského kopce zase na jižní svah. Pro kozy to byla premiéra, poprvé opouštěly původní ohradu a bály se ohradníku tolik, že byl problém dostat je dveřmi na svah. Tam se holky pasou v úplně nové ohradě, která je z poloviny z pevných lís a druhá půlka je z ohradníku.

 

Ohradu samotnou jsme stavěli čtyři dny (samozřejmě ne od rána do večera). Přípravy ale trvaly mnohem dýl. Skoro jako stavba Temelína. Když se podařilo sehnat materiál, čekalo nás klepání hřebíků. Pak jsme hotové lísy navozili z Libosvár do Štítar. První část jsme po svahu roznášeli s Kyslíkem a Luckou. Nechali se slyšet, že tenhle terén jsme nezvolili nejlíp, prý příště máme pást a stavět ohrady jen na rovině!

Z lís jsme postavili celou část ohrady u mlýna – od horní ohrady až k řece. Pro pevnou ohradu jsme se rozhodli z několika důvodů. Hosté ze Starého mlýna často lákali zvířata a krmili je přes ohradník a často nechávali ohradu otevřenou dokořán, jak se byly děti s ovečkami pomazlit. Taky pes z mlýna teď nemá šanci zkoumat a prohánět ovce a jehňata na svahu.

 

Stavba ohradyDruhá strana ohrady je z části z lís – od řeky kolem vchodu do ohrady holandských koní. Od poslední lísy vede čtyřvrstvý vysoký ohradník – kvůli koním, kteří původní ohradu zničili. Tak snad to tentokrát budou respektovat. Místy byl problém zatlouct kůly, tak jsme si vypomohli železnými patkami. Nejtěžší bylo zaplotit skálu na konci ohrady, což jsme vyřešili prořezáním keříků za skálou a ohrada tak vede přímo rovně nahoru a největší skále se vyhne.

 

Trochu jsme podcenili přesun stáda do nové ohrady. Copak ovce, to jsou profesionálky, stačí zavolat, seběhnou se a následují vás, kam potřebujete (většinou). Ale nové kozy z toho byly celé zmatené. Napřed spořádaně vyrazily se stádem, ale těsně před ohradou odbočily vpravo do trnek a prchaly až k vaně. Tak zpátky a znovu…. Nakonec jsme ovce museli zahnat zpátky (nechtělo se jim, ale pokud by ovce byly na jedné straně ohrady a kozy na druhé, pravděpodobně by prošly jedny nebo druhé ohradníkem a byly bychom v háji, protože by to pak směle opakovaly, jak by se jim zachtělo – zatím dráty respektují dokonale, tak si to nechceme zkazit).

 

Druhý den ráno jsme s posilou pokus zopakovali. Napřed jsme na oves chytili dvě nejstarší kozy, vůdkyně. S těmi jsme se pak na vodítku následováni ovcemi pomalu přesouvali do ohrady na svahu. Nakonec jsme stádo měli, kde bylo třeba, ale na poslední chvíli se nám dvě mladé kozičky otočily a schovaly se v trnkách. Takže zůstaly nahoře a pasou se poblíž jaků. Jejich smůla.

 

Ovce s kozami se na svahu spokojeně pasou, ovečky jsou od hlavy až k patě obalené semeny užanky. Pochutnávají si na zmlazených akátech, kozám chutnají pichlavé odkvetlé hadince. Na svahu odkvetly slézy, piláty, divizny, hvozdíky, radyky, jetel žíhaný atd. Semena z větší části vypadala, takže máme radost. Teď už to zde mohou zvířata spást „ na drn“.


| Autor: Katka Groesslová | Vydáno dne 12. 08. 2010 | 4947 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

tyto stránky vznikly úpravou redakčního systému phpRS